Každý druhý člověk trpí stresem!Dotazník německé vlády pro 17.000 respondentů potvrdil, co jsme již tušili. Každý druhý člověk si stěžoval, že míra stresu ve společnosti výrazně stoupá. Také renomovaná světová zdravotnická organizace WHO popisuje stres jako jeden z největších problémů 21. století. Příčiny jsou různé. K situacím, ve kterých pociťujeme stres, patří zejména:

  • multitasking, respektive mnohonásobné přetížení
  • neustálý tlak na termíny a výkon
  • neustálé vyrušování během pracovních povinností
  • monotónní a jednotvárná práce

Co se děje s naším tělem, když jsme ve stresu?

Wissenschaft-Bild

Stres nelze zaměňovat za psychické problémy. Kdo jednou zažil stres, ví, že postihuje nejen psychiku, ale také tělo. Každá stresová situace, a je jedno, zdali trvá krátce nebo dlouhodobě, rozhodujícím způsobem ovlivňuje náš metabolismus a naše tělesné pochody.

zpět

Naše tělo funguje jako elektrárna

Wissenschaft-Bild

Představte si, že naše tělo funguje jako elektrárna, která neustále vyrábí energii. Jako při každé výrobě, také zde vzniká kromě cíleně produkovaného produktu také odpad, v tomto případě škodlivé látky. Když elektrárna pracuje normálně, dokáže škodlivé látky rozložit a změnit je na neškodné. Když ale bude neustále pracovat na nejvyšší výkon, škodlivých látek se nahromadí více, než dokáže zpracovat. A proto svůj výkon sníží.

Ve stresových situacích musejí elektrárny v našich buňkách, tzv. mitochondrie, produkovat mnohonásobně více energie, než při běžném zatížení. V důsledku toho vzniká jako vedlejší produkt při výrobě energie také značně více odpadních látek. Tyto odpadní látky se nazývají volné radikály.Při běžném zatížení dokáže tělo volné radikály rychle zcela neutralizovat. Když je ale vystaveno stresu, počet volných radikálů stoupá a tělo je už nedokáže neutralizovat všechny.

Když nejsou volné radikály neutralizovány (rozloženy), začnou napadat buňky vlastního těla. Poškozené buňky pak nejsou schopny produkovat energii. Trvá-li tento stav delší dobu, může mít pro organismus nezvratné následky.

Důsledky na náš fyzický a duševní výkon:
produkce energie klesá, jsme rychleji unaveni, vyčerpáni a nedokážeme se dobře koncentrovat.
zpět

Tělo při běžném zatížení:

V normálních podmínkách produkují mitochondrie v našich buňkách jak energii, tak odpad – tzv. volné radikály. Antioxidanty ale odpad rychle a zcela rozloží.

Wissenschaft-Bild
  • Die Mitochondrie jsou elektrárny našich buněk.
  • Volné radikály vznikají jako odpad při výrobě energie.
  • Antioxidanty je rychle zneškodní.
zpět

Jak tělo reaguje ve stresových situacích:

Buňky vystavené stresu musí vyrábět stále více energie, přičemž vzniká také více odpadních látek, které už tělo nedokáže všechny rozložit. Volné radikály pak napadají buňky. Ty pak nedokáží vyrábět tolik energie, nebo zcela odumírají.

  • Při stresu vzniká více volných radikálů, než dokáží antioxidanty zneškodnit.
  • Napadají buňky, čímž jim zabraňují vyrábět energii.
Nadbytek volných radikálů se označuje jako oxidační stres. zpět

Oxidační stres škodí našemu tělu i duchu

Oxidační stres je největším škůdcem na poli buněk a molekul. Nejčastější příznaky stresu:

  • snížená schopnost koncentrace
  • únava a pocit nedostatku energie
  • poruchy spánku
  • pocení a vnitřní nepokoj

Oxidační stres zrychluje stárnutí a při delším působení může vést až k vypuknutí nejrůznějších onemocnění.

Permanentní oxidační stres snižuje naši výkonnost!

Chronický oxidační stres může v těle vyvolávat záněty. Buňky jsou trvale poškozeny, což se odrazí na celém orgánu. Záněty jsou hlavní příčinou následujících onemocnění:

Wissenschaft-Bild
  • poškození a záněty cév, které mohou vést až k selhání srdce a krevního oběhu
  • nemoci srdce, Alzheimerova choroba nebo rakovina – všechny tyto nemoci jsou podporovány, potažmo zapříčiněny, zvýšeným množstvím volných radikálů v těle

Ke zmíněným onemocněním přispívá i nešťastné spojení stresu a nadváhy. Jsme-li vystaveni stresu, nejenže rychleji přibíráme, ale také častěji saháme po nezdravých potravinách. Stresový hormon kortizol podporuje kromě jiného ukládání tuku v oblasti břicha, způsobuje kolísání hladiny cukru a zvyšuje tvorbu insulinu. Toto všechno jsou faktory, které dlouhodobě vedou ke zvýšení hmotnosti.

Stres ovlivňuje také naši psychiku!

Chronický stres je únavný a vyvolává pocit vyčerpání. Často přechází v strach, že více už nezvládneme. Také ztráta radosti ze života je jedním z typických projevů permanentního stresu.

Při určitých predispozicích může stres zapříčinit také psychické nemoci, které ženou spirálu stresu stále výš:

Wissenschaft-Bild
  • Psychické vyčerpání a pocit vyhoření
  • Burnout – známý také jako „deprese z vyčerpání“. Stav, při němž silně trpí celý organismus od buněk, přes orgány, až po psychiku
  • Deprese. Extrémní stavy smutku, které vyžadují odbornou léčbu
zpět
Stres testJak silným stresem trpíš? Teď spustit

Víte, že…?

… Naše tělo není pro dnešní stále se zvyšující požadavky geneticky nastaveno?

Více informací